V pátek 4. července 2025 krátce před polednem se česká elektrizační soustava dostala do situace, jakou ve své novodobé historii dosud nezažila. Rozsáhlý výpadek zasáhl část Prahy a území severních, středních a východních Čech. Zastavila se část železniční a městské dopravy, problémy postihly průmyslové podniky, obchody, telekomunikace i další služby.
Během události bylo odpojeno přibližně 2 300 MW spotřeby, tedy 28 % zatížení české soustavy před incidentem. Bez elektřiny se ocitlo až přibližně milion odběrných míst.
Od prvního technického problému do rozpadu postižené části soustavy přitom uplynulo méně než devět minut. Závěrečná zpráva mezinárodního expertního panelu ENTSO-E ukazuje, že neexistovala jediná příčina. Rozhodující byl souběh několika událostí, z nichž každá postupně zmenšovala prostor pro bezpečné zvládnutí situace.
Všechno začalo poruchou vedení V411
První porucha nastala v 11:51 na vedení V411 mezi rozvodnami Hradec a Výškov. Jedná se o významné vedení přenosové soustavy, které v danou chvíli přenášelo přibližně 1 200 MW výkonu.
Vyšetřování ukázalo, že se jeden z fázových vodičů přerušil v tahové spojce instalované při havarijní opravě na začátku prosince 2024. Spojení hliníkové části vodiče nebylo dostatečně pevné. V místě vznikal vyšší elektrický odpor a spojka se při provozu zahřívala. Teplo postupně ovlivnilo mechanické vlastnosti ocelového jádra, až se vodič nakonec přerušil a spadl.
Přesnou příčinu nedostatečného sevření spojky se již nepodařilo určit. Expertní panel proto doporučil zpřísnit kontrolu oprav přenosového vedení, podrobněji dokumentovat kritické montážní kroky a po havarijních opravách využívat také termografickou diagnostiku.
Nešlo o běžný izolovaný „kabel“
V prvních zprávách se často hovořilo o pádu elektrického kabelu. Technicky však šlo o venkovní fázový vodič bez vnější izolace, označovaný jako AlFe lano nebo vodič typu ACSR. Jeho konstrukci tvoří nosné ocelové jádro obklopené hliníkovými dráty, které vedou elektrický proud.
Pád vodiče způsobil zkrat. Automatika se následně pokusila vedení znovu zapnout, porucha však přetrvávala, a proto bylo celé vedení V411 bezpečnostními ochranami odpojeno.
Soustava byla připravena na jednu poruchu
Výpadek významného vedení ještě automaticky neznamená rozsáhlé přerušení dodávek. Přenosová soustava se provozuje podle bezpečnostního kritéria N-1. To znamená, že po výpadku jednoho důležitého prvku musí zbývající síť převzít jeho zatížení, aniž by se porucha dále šířila.
Tak tomu mělo být i 4. července. Před incidentem bylo vedení V411 zatíženo na 76,8 % své kapacity. Bezpečnostní výpočty předpokládaly, že po jeho odpojení dosáhne nejvíce zatížené vedení V208 hodnoty 98,2 %. Samotný výpadek V411 by tedy soustava měla zvládnout.
Problém nastal v okamžiku, kdy se k poruše vedení během několika sekund přidaly další ztráty výroby, s nimiž původní výpočty nepočítaly.
Během několika sekund začal klesat výkon elektráren
Porucha V411 vyvolala v okolní síti krátký přechodový děj. Některé klasické elektrárenské bloky zaznamenaly lokální změnu frekvence a přešly do režimu regulace určeného pro ostrovní provoz.
Krátce poté začal klesat výkon několika zdrojů v postižené oblasti. Bloky Počerady 2 a 6 ztratily dohromady přibližně 17 MW. U menšího bloku Ledvice 4 se projevilo nevhodné nastavení regulace, které způsobilo kolísání výkonu v rozsahu zhruba 25 až 50 MW.
Největší jednotlivou ztrátu představoval blok 6 elektrárny Ledvice. Přestože má instalovaný výkon 660 MW, v okamžiku incidentu dodával do soustavy přibližně 292 MW.
V 11:51:46 nastala na tomto bloku porucha kotle. Vysokou teplotu páry za vysokotlakou obtokovou stanicí způsobilo zaseknutí ventilu, za kterým stála závada relé ovládajícího jeho pohon. Blok začal rychle snižovat výkon a přibližně o minutu později již nedodával do sítě žádný činný výkon.
Generátor přitom zůstal připojený k soustavě a krátkodobě osciloval kolem nulového výkonu. Nešlo tedy o okamžité odpojení celého bloku, ale o postupnou ztrátu jeho skutečně dodávaného výkonu.
Jakou roli sehrály fotovoltaické elektrárny?
České fotovoltaické elektrárny vyráběly před incidentem přibližně 1 973 MW. Jejich celková výroba nebyla mimořádná a vyšetřování nepotvrdilo, že by výpadek způsobil přebytek solární energie nebo nekontrolované přetoky elektřiny ze zahraničí.
Část fotovoltaických elektráren se však během přechodového děje odpojila. V postižené oblasti tak během několika sekund zmizelo dalších přibližně 135 MW distribuované výroby z obnovitelných zdrojů.
Přibližně 95 MW připadalo na převážně starší zdroje, pro které v době jejich připojení ještě neplatil požadavek na schopnost překlenout krátkodobou poruchu sítě. Tato schopnost se označuje jako fault ride through neboli FRT.
Dalších 35 MW fotovoltaických elektráren již mělo být schopno zůstat při daném průběhu napětí připojeno, jejich ochrany je však přesto odpojily. Zbývajících přibližně 5 MW odpojily frekvenční ochrany v souladu s tehdejšími pravidly.
Událost tak ukázala význam správného nastavení střídačů a ochran. S rostoucím podílem decentralizované výroby už chování jednotlivých zdrojů při poruše neovlivňuje pouze samotnou elektrárnu, ale také stabilitu širší elektrizační soustavy.
Za první minutu chybělo nejméně 438 MW
Do 11:52 bylo možné doložit ztrátu nebo výrazné kolísání přibližně 287 MW výroby. Tuto hodnotu tvořil počáteční pokles výkonu Ledvic 6, změny výkonu v Počeradech a Ledvicích 4 a odpojení distribuovaných obnovitelných zdrojů.
Vedle toho vznikla regulační odchylka dalších 151 MW, jejíž původ se nepodařilo přesně určit. Expertní panel považuje za pravděpodobnou další neidentifikovanou ztrátu výroby, kvůli chybějícím podrobným datům ji však nemohl jednoznačně potvrdit.
Celkový nedostatek výkonu tak již přibližně minutu po začátku incidentu dosahoval nejméně 438 MW. Elektrická energie, která předtím proudila postiženou oblastí, se musela přenášet po menším počtu vedení, zatímco uvnitř oblasti současně ubývala výroba.
Vedení V208 se dostalo na hranici poškození
Největší část zatížení převzalo vedení V208 mezi rozvodnami Čechy Střed a Milín. Z původně očekávaných 98,2 % se jeho zatížení nejprve zvýšilo na 126,1 % a následně až na 142,9 %.
Současně se přetížil transformátor v Hradci a přípojnicová spojka v rozvodně Krasíkov. Situace se měnila velmi rychle a dispečeři měli pouze několik minut na nalezení řešení.
V208 navíc prochází hustě obydlenou částí Prahy. Dispečeři proto další přetěžování vedení považovali za riziko jeho tepelného poškození a možné ohrožení okolí.
Prověřovali změny zapojení soustavy, zvýšení výroby jiných zdrojů i možné odlehčení spotřeby. Žádné z těchto opatření však podle jejich tehdejšího hodnocení nebylo možné uskutečnit dostatečně rychle. Také změna provozu přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně by vyžadovala více času.
Kritické rozhodnutí dispečinku
Dispečeři nakonec provedli výpočet dopadu odpojení přetíženého vedení V208. Výsledek v dané chvíli vyhodnotili tak, že vypnutí nebude mít další závažné následky. V 11:59:44 proto vedení ručně odpojili.
Následná analýza však ukázala, že pravidelný bezpečnostní výpočet provedený již v 11:55 správně signalizoval přetížení přípojnicové spojky v Krasíkově až k hranici nastavení její ochrany. Tento důsledek nebyl v kritickém okamžiku rozpoznán.
Výsledky mimořádných výpočtů, které dispečeři prováděli ve studijním režimu, se navíc automaticky nearchivovaly. Vyšetřovatelé proto nemohli zpětně přesně určit, jaké údaje měli dispečeři před rozhodnutím k dispozici a jak byly výsledky zobrazeny.
Závěrečná zpráva proto nezužuje problém na chybu jednotlivého člověka. Upozorňuje také na nedostatečnou podporu rozhodování, složité zobrazení kaskádových rizik a omezenou dostupnost rychlých nápravných opatření.
Tři sekundy, které rozhodly
Po vypnutí V208 zůstala postižená část sítě spojena se zbytkem české soustavy už jen prostřednictvím prvků rozvodny Krasíkov.
O tři sekundy později, v 11:59:47, překročil proud přípojnicovou spojkou nastavení nadproudové ochrany a spojka se automaticky odpojila. Pouhých 73 milisekund poté vypadl také poslední transformátor, který oblast spojoval se zbytkem soustavy.
Vznikl samostatný elektrický ostrov s deficitem výkonu přibližně 1 800 MW. Frekvence začala klesat rychlostí až 3,5 Hz za sekundu. Automatické odlehčování spotřeby nestačilo zareagovat včas a během přibližně 780 milisekund se ostrov zhroutil.
Celkem bylo odpojeno přibližně 2 300 MW spotřeby a v postižené oblasti se ztratilo přibližně 1 200 až 1 400 MW výroby.
Byl to skutečně blackout?
V běžném jazyce se událost často označuje jako částečný blackout. Podle oficiální evropské stupnice ICS však nedosáhla nejvyššího stupně OB3, který odpovídá úplnému blackoutu.
Expertní panel ji klasifikoval jako událost stupně L2, tedy rozsáhlou ztrátu zatížení v rozmezí 10 až 50 % spotřeby soustavy. Zasaženo bylo 28 % zatížení české regulační oblasti, zatímco větší část elektrizační soustavy zůstala v provozu.
Právě díky tomu bylo možné zahájit obnovu bezprostředně po rozpadu postižené oblasti. Dispečeři přiváděli napětí ze dvou směrů – přes rozvodnu Krasíkov do sítě 400 kV a přes rozvodnu Čechy Střed do sítě 220 kV.
První postižená rozvodna byla opět napájena ve 12:19. Ve 12:30 bylo možné začít obnovovat dodávky přes rozvodnu Malešice a krátce po 13. hodině byly znovu pod napětím také transformátory v rozvodně Chodov. Úplnou obnovu zatížení potvrdili distributoři v 17:35.
Neexistoval jeden viník
Závěrečné vyšetřování ukázalo, že rozsah výpadku nevysvětluje jediná porucha ani jeden výrobní zdroj. Rozhodující byl celý řetězec:
- nedostatečně sevřená spojka způsobila pád vodiče a odpojení V411;
- během několika sekund začal klesat výkon Ledvic, Počerad a dalších zdrojů;
- odpojilo se přibližně 135 MW distribuovaných obnovitelných zdrojů;
- zbývající přenosové cesty se dostaly do silného přetížení;
- nebylo k dispozici dostatečně rychlé opatření pro zvýšení výroby nebo snížení spotřeby;
- po ručním odpojení V208 se přetížily a vypadly poslední spojovací prvky v Krasíkově.
Samotný výpadek V411 by soustava podle provedených výpočtů zvládla. Teprve následující ztráty výroby změnily rozložení výkonu natolik, že se původně bezpečná situace během několika minut proměnila v rozsáhlou poruchu.
Co se má po výpadku změnit?
Expertní panel ENTSO-E a národní pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem navrhly několik skupin opatření:
- Kontrola přenosového vedení: důslednější dohled nad opravami, dokumentace kritických montážních kroků a termografické kontroly spojů.
- Odolnost fotovoltaických elektráren: prověření ochran a střídačů, modernizace starších výroben a kontrola schopnosti překlenout krátkodobé poruchy sítě.
- Řízení klasických zdrojů: revize nastavení regulace a přechodu elektrárenských bloků do režimu ostrovního provozu.
- Podpora dispečerů: přehlednější zobrazení kaskádových rizik a automatické archivování všech mimořádných bezpečnostních výpočtů.
- Rychlá krizová opatření: příprava předem dohodnutých postupů pro změnu výroby, odpojení čerpání nebo řízené snížení spotřeby.
- Komunikace a výcvik: společná cvičení dispečerů, distributorů a výrobců a standardizovaný systém krizového informování.
Národní pracovní skupina ERÚ řešila celkem 30 technických, legislativních a komunikačních podnětů. Některá opatření, včetně nového systému krizové komunikace a společných simulačních cvičení, již byla zavedena.
Hlavní poučení pro proměňující se energetiku
Událost ze 4. července 2025 neukázala, že by česká soustava nedokázala zvládnout běžný výpadek jednoho vedení. Ukázala však, jak rychle se může situace změnit, pokud se k poruše přenosové infrastruktury přidají neočekávané ztráty výroby a nevhodné reakce některých zařízení.
S rostoucím podílem decentralizovaných zdrojů bude stále důležitější, aby provozovatel přenosové soustavy, distributoři a výrobci měli k dispozici přesná data a aby se jednotlivé elektrárny při poruše chovaly předvídatelně.
Správné nastavení ochran, střídačů a řídicích systémů tak není pouze technickou záležitostí jedné elektrárny. Stává se součástí bezpečnosti a odolnosti celé elektrizační soustavy.
Hlavní zdroje
-
ENTSO-E: Grid Incident in Czech Republic on 4 July 2025 – Final Report
, zveřejněno 26. června 2026. -
ERÚ: Závěrečná zpráva pracovní skupiny k vyhodnocení výpadku elektřiny ze dne 4. 7. 2025
, zveřejněno 26. června 2026. -
Hospodářské noviny: Co se stalo při českém „skoro“ blackoutu
, 3. července 2026.