Přestože výpadek byl relativně krátký (cca 2-3 hodiny)[1], u veřejnosti i odborníků vyvolal velkou pozornost. Část veřejnosti spekulovala o „blackoutu“ způsobeném obnovitelnými zdroji energie (OZE), jiná poukazovala na spadlý „kabel“ na vedení V411.

Může za největší výpadek spadlý „kabel“?

Hlavní spouštěčem kaskádovitého selhání přenosové soustavy byl pád fázového vodiče na lince V411 zvlášť vysokého napětí (ZVN). [2] Vodič byl v provozu od roku 1961. [3] Zde však otázky teprve začínají.

Proč nedošlo k výpadku obdobného rozsahu již v loni 29. listopadu? [4] Tehdy také spadl fázový vodič téhož vedení V411, v důsledku mechanické poruchy.

Přerušený vodič o napětí 400 kV na lince V411/811 Hradec–Výškov (46 km) u obce Kličín. Pád vodiče na zem způsobil zkrat s následkem automatického bezpečnostního odpojení vedení od zbytku přenosové soustavy. Zdroj ilustrace: ČEPS (4. července 2025)

Schéma fázového vodiče (ACSR)[5], též nazývané jako „AlFe“ lano. Absence izolace jej výrazně odlišuje od „kabelu“.

Zdroj: B. Zhang et al., Mechanical Properties of Overhead Conductors, ResearchGate

Mapa přenosové soustavy s vyznačením, zdroj: ČEPS

Jsou tedy na vině přebytky OZE z Německa?

„Pokud by v konkrétní chvíli hrozilo přetížení z Německa, ČEPS to jednoznačně zastaví,“ odpovídá [6] Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. „Jak ukazují data společnosti Amper Meteo, poskytovatele meteorologických služeb pro energetiku, vyráběly fotovoltaické elektrárny v pátek přes dopoledne jen o málo více, než se čekalo, načež kolem poledne došlo v důsledku oblačnosti na Moravě k výraznějšímu poklesu dodávek do sítě. Naměřené hodnoty výroby z fotovoltaik tedy nebyly natolik mimořádné, aby vedly k tak výraznému rozkolísání přenosové soustavy,“ tvrdí [7] Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.

Časová osa výpadků klíčových prvků

 

 

 

 

 

 

 

 

11:51:06 ➡︎ Pád fázového vodiče vedení V411 (Výškov-Hradec)
  • Mechanická porucha spouští zkrat a okamžité odpojení vedení. Síť začíná přesměrovávat výkon na alternativní trasy
11:52:48 ➡︎ Výpadek bloku B6 elektrárny Ledvice o výkonu 660 MW
  • Klíčový moment: pouhých 1 minuta 42 sekund od pádu vodiče automatické ochrany odpojují největší zdroj v regionu. K odpojení dochází v okamžiku, kdy byl nejvíce potřeba.
11:59:44 ➡︎ Dispečer ČEPS vypíná přetížené vedení V208  (Orlík – Chodov)
  • Dispečer zahajuje odpojení kvůli riziku nevratného poškození
11:59:47 ➡︎ Výpadek vedení V401 (rozvodna Krasíkov)
  • Vytvoření „ostrovního režimu“ s ~1 milionem odběrných míst
12:00:00 ➡︎ ROZSÁHLÝ BLACKOUT
  • Celkový výpadek 2700 MW spotřeby

Hlavní podezřelý – elektrárna Ledvice

Pád vodiče zcela způsobil okamžité vyřazení vedení V411 z provozu, ale proč došlo následně k výpadku bloku 6 elektrárny Ledvice na Teplicku?

Podle mluvčího ČEZ došlo v kritickou chvíli ke skokovým požadavkům na změnu výkonu. Blok B6 má certifikovaný pracovní rozsah regulace 600-60 MW, nikoliv až do nuly. V inkriminovanou chvíli došlo k požadavkům na extrémní změny výkonu: 350 MW → 0 MW → 150 MW v krátkém sledu. Tyto změny byly pod hranicí technického minima (60 MW), což spustilo automatické ochrany a následné odstavení.

„S tím blokem se jednoduše řečeno hodně cvičilo v krátké době, bavíme se o sekundách a zlomcích sekundy,“ uvedl [8] pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Jan Palaščák. Podle [9] člena představenstva ČEPS Pavla Šolce tak roli zřejmě sehrálo nastavení ochranných prvků.

Odkud vzešly tak vysoké požadavky na elektrárnu Ledvice?

Selhání bloku Ledvice znamenalo úbytek zdroje, který kryl prakticky celý dodatečný „letní“ špičkový odběr, což v danou chvíli žádné rezervy nedokázaly pokrýt. Tato mezera spustila další výpadky a následný blackout.

4 hlavní příčiny vyšší zátěže v červenci 2025

1. Klimatizační spotřeba domácností a komerčních objektů (nárůst o ~200 MW oproti listopadu).

2. Vysoké průmyslové využití letních výrobních kapacit (nárůst o ~200 MW).

3. Přečerpávací elektrárny spotřebovaly více energie na čerpání (nárůst o ~300 MW) v období nízkých cen a přebytků OZE.

4. Omezené záložní kapacity. Část uhelných elektráren byla v odstávce (např. letní revize) nebo ukončena z ekonomických důvodů [10]. Např. ČEZ i Sev.en postupně omezovaly provoz kvůli vysokým cenám emisních povolenek. [11] V listopadu 2024 bylo k dispozici více konvenčních zdrojů v provozu (v zimním sezóně byla většina uhelných elektráren provozována na vyšší výkon). Plynové zdroje dostupné elektrárny (CCGT) běžely v plném režimu. Byly také k dispozici hydroelektrárny se zásobami po podzimních dešťů.

Výstup

Proč elektrárna Ledvice v listopadu ustála požadavky, zatímco v červenci nikoliv?

a) Ledvice pokrývaly 94,3 % celkového letního nárůstu spotřeby (660 z 700 MW). Prakticky celý dodatečný letní odběr byl závislý na tomto jediném bloku. Když Ledvice odpadly, síť ztratila zdroj pokrývající téměř všechen letní „nadměrný“ odběr. To znamená, že zbývající zdroje musely okamžitě pokrýt nejen běžnou základní spotřebu, ale i ten navíc vzniklý letní nárůst.

b) Ledvice představovaly 24,4 % z celkové vypadlé spotřeby (660 MW z 2 700 MW), což je obrovský podíl pro jeden zdroj.

Opravdu platilo pravidlo N-1?

Pravidlo N-1 ve zkratce říká, že výpadek jednoho zařízení (prvku) nesmí ohrozit bezpečný provoz celé soustavy. Soustava musí být schopna unést zbývající zátěž bez přerušení dodávek. V červenci 2025 ovšem platilo následující:

✖︎ Síť již jela na hraně.  Základní poptávka dosahovala cca 5 500 MW, z toho letní „přirážka“ 700 MW (domácnosti, průmysl
a přečerpávací elektrárny).

✖︎ Nejprve vypadla část přenosové soustavy (vedení V411), což přeneslo celou jeho zátěž na zbývající spojení, a hlavně: na největší dostupný zdroj blok B6 elektrárny Ledvice.

✖︎ Dimenzování. Ledvice, ačkoliv pokrývaly téměř celou letní „nadspotřebu“, nebyly dimenzované na tak rychlou a rozsáhlou skokovou změnu požadavku. Došlo ke spuštění bezpečnostní ochrany.

✖︎ Kapacita. V té chvíli ztratila síť kapacitu schopnou nahradit letní přírůstek i samotný zdroj. Žádné další rezervní vedení ani elektrárny nebyly schopné pokrýt chybějících 660 MW.

Protože po pádu V411 už žádná další rezerva nesplňovala požadavek „pokrytí celé zátěže po výpadku jednoho prvku“, existuje závažné podezření, že došlo k porušení N-1 standardu a následné kaskádě odpojení, která vyústila v blackout.

Hlavní podezřelý se stal hlavní obětí

Lidově řečeno: V momentě, kdy spadl „kábel“, tak se celá váha spotřeby sesunula na Ledvickou elektrárnu a ta to neustála.

Aktuální vyšetřování – zatím bez výstupu

Vyšetřování probíhá paralelně u ČEPS, ČEZ a evropského expertního panelu ENTSO-E.

ČEPS analyzuje chronologii selhání vedení V411, V208 a V401. Potvrdil, že jediný výpadek V411 v listopadu zvládl síť bez následků, ale v červenci už síť běžela na hraně a kaskáda výpadků ji destabilizovala.

ČEZ prověřuje nastavení ochranných systémů bloku B6 v elektrárně Ledvice, kde rychlé skokové změny výkonu spustily automatické odpojování. Zároveň připouští, že vzájemná souhra ochranných systémů a koordinace dispečinku mohla být vyladěna lépe. První jednání skupiny za účasti ERÚ se očekává v polovině srpna 2025. [12]

Evropský panel ENTSO-E s mezinárodní účastí podle předsedy Rady ERÚ Jana Šefránka zasedne v září. [12] Své poznatky doplňuje o srovnání s blackoutem ve Španělsku a hodlá navrhnout jednotné postupy pro lepší předvídání a řízení obnovitelných i konvenčních zdrojů.