Předběžné šetření

Předběžné šetření vyloučilo:

  • Kybernetický útok. [1]
  • Selhání jaderných elektráren – všechny reaktory byly v bezpečném stavu, některé byly navíc v plánované odstávce.
  • Systém byl podle provozovatele před výpadkem stabilní a zabezpečený. [2]
  • Spekulace o vzácném atmosférickém jevu byly vyloučeny. [3][4]
  • Nešlo zřejmě o úmyslný čin – Evropská komise i španělská vláda vyloučily záměrné jednání. [5]

K čemu přesně došlo?

Kolem 12:30 došlo během 5 sekund k rychlému výpadku výkonu z fotovoltaických elektráren (FVE) z 18 GW na 3 GW. [6] Tento náhlý propad nebylo možné okamžitě kompenzovat, což vedlo ke kaskádovému odpojování dalších zdrojů a následnému kolapsu sítě. V průběhu několika minut tak celkový výkon v síti klesl z přibližně 26,7 GW na 16 GW. [7]

Red Eléctrica (REE), španělský provozovatel přenosové soustavy, uvedl [8], že blackout způsobil velmi silný výkyv (oscillation) v toku energie v síti.[9] Podle expertů šlo o technickou řetězovou poruchu (cascading failure), která začala fyzickou závadou a byla umocněna strukturálními slabinami iberské sítě: nízkou setrvačností, vysokým podílem obnovitelných zdrojů a slabou mezinárodní propojeností.[10]

Byly tedy OZE příčinou výpadku?

Ačkoliv vyšetřování stále pokračuje, nejpravděpodobnější příčinou velkého výpadku elektrické sítě v dosavadní historii Španělska, se dosud jeví výpadek klíčového přeshraničního vedení, umocněný nízkou setrvačností a vysokým podílem obnovitelných zdrojů (OZE) v iberské síti bez odpovídajících ochranných záloh. Tato kombinace vedla k rychlé ztrátě synchronizace, k poklesu frekvence a následnému řetězovému kolapsu celé soustavy, přičemž zavedené ochranné systémy nebyly schopny zabránit rozsáhlému blackoutu.
Masivní nasazení OZE bez odpovídajících stabilizačních mechanismů elektrizační soustavy, zdá se, přispělo ke zranitelnosti sítě, ale z dosavadních poznatků nebyly tím spouštěčem výpadku z 28. dubna 2025.

K tomu přesvědčení nás vede zdokumentovaný případ z 24. července 2021. Tehdy došlo k požáru el. vedení v jižní části Francie u města Moux. Podle [11] oficiální závěru expertního panelu ICS Investigation následovalo kaskádové vypadnutí klíčových přenosových vedení mezi Francií a Španělskem. Přetížení zbývajících vedení vedlo ke ztrátě synchronizace mezi Pyrenejským poloostrovem a zbytkem kontinentální Evropy. Pokles frekvence v iberské síti na 48,68 Hz (standardní bezpečná hodnota je 50 Hz, pozn.) aktivovalo automatické bezpečnostní odpojení zátěže (4 807 MW) a vodních čerpadel (2 302 MW). Celé Španělsko a Portugalsko tak bylo náhle odpojeno od evropské sítě přibližně na 1 hodinu.

Zpráva dále upozorňuje, že situaci zhoršila nízká setrvačnost sítě a nedostatečná komunikace mezi provozovateli sítí a záchrannými složkami při řešení mimořádných událostí.

Výzva

Analytici upozorňují [13], že podobné incidenty mohou být v budoucnu častější, pokud nebude síť posílena o nové technologie pro stabilizaci (např. baterie, řízené zálohy, přečerpávací vodní elektrárny, plynové turbíny, syntetická a virtuální setrvačnost a další). Obě události ukazují, jak nezbytné je posílení stability evropských sítí a zlepšení energetického managementu při plánování a implementaci obnovitelných zdrojů, včetně rozvoje elektrické infrastruktury.